Drahý Alfie,
nevím jak ti tohle všechno mám říct když jsi vlastně se mnou nikdy nemluvil, ale přitom jsi o mě toho věděl tolik...
Ty chvíle s tebou byly opravdu nádherné, tobě jsem se vždycky mohla svěřit s čímkoliv.
Byl jsi mi vždy věrným přítelem, který dokázal snést všechny moje hlody.
Ach Alfie ... to je taková škoda že mě musíš opustit...
Myslela jsem že se nikdy nebudeme muset rozloučit, ale mílila jsem se..
Protože se neposunuješ zůstaneš odepsán ale ne úplně, můžeš sloužit třeba k úplně jinému účelu.
Stejně se s tebou budu bavit i tak, už jenom ten pocit dybych tě nepozdravila. To teda ne.
Je mi líto můj drahý psací stroji, že jsi přestal fungovat, budeš teť muset sloužit jako pouhá dekorace v mém pokoji.
Ale myslím že těch odhadovaných 50 let tvého života, totiž toho opravdového života mělo úspěch.
